středa 10. února 2016

Jak je to doopravdy

Ideální den
- vzbudím se dvě minuty před zazvoněním budíku, jsem vyspalá, čilá a příjemná
- k snídani si uvařím ovesnou kaši s mandlovým máslem a dobrý zelený čaj
- pustím si inspirativní hudbu, abych byla celý den pěkně vyklidněná
- 30 minut šlapu na rotopedu a dám si sprchu
- obleču se a můj outfit skvěle koresponduje s počasím, náladou a mojí barevnou typologií
- do práce jdu s předstihem, v průchodu k metru voní růže a čerstvě rozkvetlé hyacinty z místního květinářství
- v práci vše klape, tak jak potřebuji – funguje internet, pokladna i všichni brigádníci
- poobědvám něco teplého a zdravého
- z práce jdu ve 3 hodiny, v obchodě nakoupím několik kilo zeleniny a ovoce a pak jdeme na ozdravnou antistresovou procházku do lesa
- k večeři je losos s bulgurem a špenátovým salátem, k tomu popíjíme domácí ledový čaj
- večer si čtu v posteli, v půl desáté zavřu knihu a usnu


Klasický den
- po zazvonění budíku pracně otevřu nejprve levé oko. Než stihnu otevřít to pravé, levé se mi zase zavře. Veškerá snaha o probuzení je tak naprosto v háji.
- snídám koláč během přesunu z ložnice do koupelny, přičemž nadrobím po celém bytě
- pustím si zprávy na komerční televizi. První z nich se jmenuje ,,Nadržený a zadržený“ (vůbec nejsem vyklidněná)
- rotoped?
- obleču si punčocháče s dírou, čehož si všimnu až v práci
- do práce vyrazím s mírným zpožděním, v průchodu k metru jsou cítit jen grilovaná kuřata a místní opilec
- po příchodu do práce spustím alarm, který řve na celé sídliště. Nefunguje internet a nesvítí lednice.
- poobědvám datlovou tyčinku s banánem. A čokoládu.
- z práce jdu v šest večer, v obchodě stihnu koupit akorát toaleťák a poslední oschlou okurku
- k večeři je polívka, do které místo sladké papriky nasypu chilli. Zapíjíme to pivem, jinak by nám shořela pusa.
- usnu u televize. Jsem kulturní barbar.

Žádné komentáře:

Okomentovat