neděle 2. července 2017

Už je to tady

     Myslela jsem si, že budu odolná. Že budu uvědomělá matka a že se mi taková věc nemůže nikdy stát. Ale přišlo to dřív, než jsem čekala. Ano, i u nás – už i u nás bydlí obří plastová věc s čudlíkama, které věrně simulují zvuky zvířat a parodují známe melodie.
      Bohužel mám stále ty základní a povrchní potřeby jako uvařit si čaj nebo otevřít dveře pošťákovi. Naše dítko tyto potřeby občas absolutně ignoruje a nekompromisně se mi věší za kotník, sotva se někam pohnu. Zvolila jsem tedy taktiku ,,made-in-chiňácký“ hračky, která dovede alespoň na dobu nezbytně nutnou odpoutat pozornost ratolesti.
      Jakmile jsem hračku vybalila a zmáčkla první čudlík, naježily se mi všechny vlasy a začala jsem tušit, že toto byl opravdu odvážný krok. ,,Aspoň se naučí, jak dělají zvířatka,“ omlouvala jsem digitální pokusy o bučení krávy nebo pípání kuřete (je to na tom obrázku vlastně vůbec kuře?). Dítko samozřejmě velice (převelice) rychle pochopilo, o co tady kráčí a vesele svýma baculatýma zaťatýma pěstičkama začalo mlátit do kláves.
      A tak velmi rychle došlo na fázi číslo jedna: vezmi izolepu a přelep reprák, ať to tolik nehuláká. Jenže co je ještě víc zajímavé, než nevkusně blikající tlačítka na nevkusně vypadající hračce? Izolepa. Lepící páska nalepená přes reprák vzbuzovala v dítku opravdu nevídaný zájem, takže neměla šanci zůstat tam, kam jsem jí nalepila.
      Došlo tedy na fázi číslo dva: posuň tlačítko do polohy Off. Dobrý pokus, kdyby ho ovšem nevinná dětská ruka naprosto zkušeně neposunula zpět do polohy On. Nechápu.
      Fáze číslo tři: vyndej baterky. Sedmiměsíčnímu dítěti můžete klidně třikrát za sebou odvyprávět dokonale promyšlený příběh o tom, jak se hračka sama od sebe rozbila. I když umí hbitě posunout tlačítko do plohy On, tohle ještě nepochopí. Chce, aby to hrálo – to je všechno. Tam začínají i konči veškeré jeho potřeby a je ochotné toho všemožnými způsoby docílit. A tak si vzalo na pomoc dřevěné chřístátko, koupené v souladu se zásadami montessori pedagogiky, a začalo s ním zběsile tlouct do barevného plastu.
      A tak pykám za svoje ujeté nápady. Ode dneška nám smí domů jenom hračky z molitanu.

Žádné komentáře:

Okomentovat